Menstruace

menstrusace








Pokud máme pocit, že bychom měly být stejně výkonné, schopné a fyzicky silné jako muži..., tak náš pocit úplně neodpovídá realitě. Protože my jako ženy, nemůžeme být nikdy stejně lineárně výkonné jako muži.
Není pro nás přirozené každý den plnit veškeré povinnosti ohledně práce, domácnosti, dětí, našeho muže, ještě se zvládat "udržovat" myslet na sebe a být stále usměvavé a v pohodě - celé dny 7 dní v týdnu.
Proč?
Protože jsme cyklické. Jsme doslova 4x za měsíc jiné. Jinak silné, jinak křehké. Jinak výkonné a jinak kreativní.
Míra naší energie nezávisí jen na kvalitním spánku, jídle a "únavě" jako takové. Naše energie se řídí i podle toho, co se děje v našem těle - jednotlivé menstruační fáze, které nás doprovází velkou část našich životů.

1) předovulační DYNAMICKÁ fáze - jsem plná energie - dynamická a akční, uvažuji racionálně, jsem skoro jako muž
(Potřeby: Pohyb, práce, akce, ryhlost, efektivita)
2) ovulační EXPRESIVNÍI fáze - jsem plná lásky, jsem ženská, empatická, naslouchající, pečující o sebe i druhé
(Potřeby: Být mezi lidmi, komunikovat, pečovat, být sexy, užívat si sex, užívat si život)
3) předmesntruační KREATIVNÍ fáze - jsem plná nápadů, kreativní. Vím a vidím, co je špatně, mám skvělou intuici
(Potřeby: Uklízet, dokončovat, být tvůrčí, více odpočívat, cítit, že jsme milované i když jsme zrovna protivné)
(Rady pro muže: Nic si neberte osobně, nic neřešte a uvědomte si, že je to jen fáze, která přejde, děkujeme za Vás)
4) menstruační REFLEKTIVNÍ fáze - jsem plná klidu, odpočívám, pouštím, co mi neslouží
(Potřeby: Odpočívat, odpočívat a odpočívat - čerpat energii na celý další měsíc, jinak budeme unavené a protivné)
Více informaci: www.cyklickazena.cz

Ohledně tohoto tématu hezky povídá: Dana-Sofie Šlancarová, díky které jsem sepsala právě výtažek výše. Její přání je, aby se tyhle informace dostaly ke všem ženám na celém světě a změnily život jim, i mužům, kteří nám díky tomu mohou více porozumět! A tak sdílím a posílám dál, protože já sama jsem za tyto informace vděčná.
Paní Dana na online flow summitu 2020 (flowsummitcesko.com), který se uskutečnil 5 dní během listopadu poskytla ke stažení 2 tabulky s radami pro ženy i muže ohledně menstruačních fází. Děkujeme moc a opět posílám dále.
- Tabulka pro muže Flow_faze_pro_muze
- Tabulka pro ženy FLOW_graf_fazi_zeny

Doporučuji přečíst knihu: Cyklická žena od Mirandy Gray.


Naše tělo totiž prochází hormonálními změnami každý den. A je to úžasný dar a nástroj, když se jej naučíme "používat" a fungovat s ním v souladu. Já sama se snažím, učím, pozoruji, zkoumám... a je to opravdu úžasný proces.

Pokud jsme zdravé dospívající ženy, tak jistě každý
měsíc menstruujeme. Je to přirozená součást života, která dává i možnost započít nový život a přivést tak na svět další bytost, duši.

Pokud jsme svou menstruaci ztratila, vždy si ji můžeme přivolat zpět. Jde o to najít důvod a příčinu toho proč odešla. Byly jsme na ni zlé? Nechtěly ji? Nebo jsme snad své tělo fyzicky přepínaly a tak se vytratila? Nebo jsme možná své tělo ochuzovaly o živiny a minerály nedostatkem jídla... Vím, že to zní zvláštně, ale ano, tyto samozřejmé věci mají vliv na fungování našich organismů víc, než si vůbec myslíme.

Já vždy brala menstruaci jako něco otravného, omezujícího. Něco, co prostě nechci. Pokaždé, když má menstruace přišla, odmítala jsem ji a těšila se, až bude zase pryč. Trpívala jsem neskutečnýma křečma v podbřišku, pocity na omdlení i zvracení,
až to jednou vyústilo i k injekcím proti bolestem, protože se to nedalo vydržet.

Doktorka mi tehdy předepsala antikoncepci a já poslušně zobala prášky už ve 14 letech i přesto, že můj první pohlavní styk přišel o pár let později. I z těchto důvodů byla menstruace v naší rodině po generace brána jako něco negativního.

__________________________________________________________
SOUVISEJÍCÍ ÚRYVEK Z ČLÁNKU O EMOČNÍM TUKU A EMOČNÍM JEDENÍ:

Dospívání ~ antikoncepce…aneb jak to všechno začalo.
Je mi 14, když mě moje máma přijíždí naložit se svou kolegyní do auta a odváží mě na gynekologii, kam se s jejich pomocí doplazím v menstruačních bolestech, křečích a pocitem, že sebou každou chvíli seknu, stejně jako chvíli předtím doma.
Je to asi rok a půl od mé první menstruace a každá sebou během toho času nese nesnesitelné bolesti. Tehdy jsem do sebe cpala jeden prášek za druhým. Začala jsem na klasických Ibalginech, později mi doktorka začala předepisovat silné Auliny. Jenže já to “jedla” během svých dní skoro jako bonbony. Nechtěla jsem zažívat ty bolesti a tak při sebemenším pocitu křeči jsem sahala po prášku. Když jsem ho u sebe náhodou neměla, bolesti se rozjely takovým stylem, že jsem sebou mlátila o zem, zvracela, omdlévala.
Vím, že nejsem sama. Že mnohé z nás, které čteme tato slova, zažíváme to samé. U nás v rodině jsou tyto stavy naprosto běžnou součástí menstruačních cyklů.
Chci podotknout ~ i protože jsem celý život vyrůstala v tom, že ty bolesti mít budu, není divu, že je mám. Ale nejde tam jen o toto nastavení, ale i o to, že tenhle problém s bolestivou menstruací je z psychosomatického hlediska spojený s odmítáním vlastního ženství. S vnitřní zlobou na ty “krvavé měsíční splátky”, které nás provází a navíc ještě bolí. Jenže jak by mohly nebolet, když nejsou přijímány?
Je to dost podobné jako když zažíváme my pocit “nepřijetí” ve společnosti, kdy nás to vnitřně “bolí”, pláčeme, zlobíme se, nerozumíme tomu. Stejně jako to naše ženství.

Skrze tyto zkušenosti by mě ani ve snu nenapadlo, že to jde i bez bolestí. A že i já jednou, až na výjimky, budu zažívat v rámci možností mírumilovný průběh svého cyklu. I bez prášků na utlumení. Ale s neustálou prací na sobě.

A co, že má vlastně menstruace společného s emočním jezením?

K tomu se dostaneme. Minimálně je tam společný faktor v rámci doživotní práce sám na sobě. Hlavně se toho nelekejme prosím. Stojí to za to.
Upřímně… Tohle je téma spíše na knihu, než na článek, ale pokusím se to nějak nastínit, aby se v tom mohl najít každý. Jak ženy, tak i muži. (Muži prominou tuhle menstruační část. Třeba se Vám budou tyto zkušenosti hodit pro Vaše partnerky.)

Zmiňované stavy už si žádají injekci na bolest a předepsání antikoncepce. Ačkoliv ji ještě kvůli pohlavnímu styku pár let nepotřebuji, souhlasím s čímkoliv, jen aby ty bolesti ustály.
(Začínala jsem na 54 kg své váhy.)
První typ antikoncepce nevyhovuje. Ani druhý. Zůstávám u třetího pokusu. Vesměs jen proto, že s každým dalším pokusem akorát stoupá cena a bolesti jsou u všech typů umírněné stejným způsobem. Umírněné. Což znamená, že mě ve finále vlastně bolesti nezbavují, jen je dělají snesitelnějšími.

Za to mé náladové výkyvy snesitelné nejsou. Jako bych to nebyla já. Nafukuji se jako balón. A do toho jím jako prase. O to víc se nafukuji, o to víc žeru…, jako prase.
Během jednoho roku přibírám 10 kg na váze. (Tedy 64 kg.)
,,Ta antikoncepce je mrcha.” Říkám si.
Mé tělo se mění, ale já si každý večer před zrcadlem v koupelně říkám ~ ještě to není tak hrozný přeci.

Během té doby se ještě utápím často v slzách a ve svých myšlenkách skrze neopětovanou lásku.
A největší úlevou je mi bílý toastový chléb, namazaný nutellou a zapíjený sklenicí mléka. Jím to na snídani, na svačinu, na večeři, kdykoliv cítím potřebu si zlepšit náladu. Do toho samozřejmě jím i jiné dobroty. Ovšem nejčastěji právě ty sladké.
Věděli jste, že bažení po sladkém značí nedostatek lásky?
Já to tou dobou netuším. Jediné, co vím jistě, je to, že miluju sladké a jedla bych ho od rána do večera.

Pak se rozhodujeme, že antikoncepci vysadím, protože jsem celá “oteklá”, na bolesti to nepomáhá a navíc to leze do peněz.

Skrze menstruační bolesti mi pomohly (psycho)terapie. ,,Hloupost"... říkáte si? Ne tak docela.
S čímž mi pomohly psychoterapie, na které jsem začala docházet až koncem června 2020.
Bylo to nejlepší rozhodnutí mého života. I když si myslím, že jsem docela uvědomělý člověk, jsou věci, které prostě sama u sebe vidět nechci. Minimálně ne dokud na ně sama nepřijdu během povídání a uvědomování. Až když jsem připravená na to, je přijmout.

Všechny ty věci se najednou začínají skládat do větších a celistvějších obrazů. Začíná to pomalu ale jistě dávat smysl. Není to jen o hodině terapie týdně (teď už za 14 dní). Je to o té práci mezi těmi terapiemi, kdy začínám více pozorovat své chování, své pocity v jednotlivých situacích a při různých událostech.

Začínám více mluvit o svých pocitech, potřebách, touhách, přáních nebo naopak o věcech, které mě zraňují. Ale řeknu Vám… Není to lehké… Stále se to učím. Ale dává pak více smysl i to, proč jsem měla potřebu tolik jíst.
Tím, že jsem většinu života nedokázala vyjadřovat své potřeby a raději se vždy stáhla s myšlenkou: ,,Na tom, co chci já, nezáleží. Hlavně, že jsou spokojení všichni okolo.”
...jsem v sobě měla (a stále ještě mám) spoustu potlačené agrese a zloby.
Ano můžu si za to ve finále sama.
Proč?
Nedokázala jsem říct, co chci, ale očekávala jsem, že mi to druzí snad dají, dopřejí. Že je přeci samotné napadne, že by to “ono” bylo fajn.
(POZNÁMKA: Nikdo nám nemůže dát to, co chceme, dokud si o to neřekneme.)
A když se tak dlouho neděje. A znovu a znovu… Jednou za čas vybouchnu jako časovaná bomba. Jako papiňák, který potřebuje upustit páru. Teď už tedy nevybuchuji, ale stále dokáži říct dost štiplavé věci ~ pracuji na sobě. Ale chce to čas.

______________________________________________________________

Tohle naslouchání sama sobě a vyjadřování se, mělo pomalu, ale jistě za důsledek, že menstruační bolesti zmizely. Opravdu. Ještě je nutno podotknout, že jsem na sebe přestala tlačit ve výkonnostních záležitostech. Ať už v rámci sportu, kdy jsem se přepínala a chtěla ze sebe vždy vymačkat víc než své maximum, ale taky v rámci práce, která nebrala konce. Dokázala jsem u práce trávit dny i noci, přesto, že jsem OSVČ a přesto, že už mi to nedělalo radost, ale měla jsem pocit, že bych měla.
Jak se říká: ,,Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek." Jenže já tak neodložila vůbec nic a prostě jsem jela dokud jsem neodpadla nebo nepřišel bývalý partner domů. (Ten chodil mimochodem domů mezi 7-9 hodinou večerní.) Do té doby jsem většinou nebyla schopná přestat pracovat, protože jsem chtěla být vždy stejně upracovaná jako on. Aby věděl, že homeoffice neznamená - hodit nohy nahoru a laláč.
Místo toho jsem se vždy "strhala" všema těma povinnostma. (Potřebovala jsem i sama sobě dokázat, že je to prostě dřina, i když jiní mi nevěří, protože prostě práce z domu.)
A už to nechci dělat. I teď mám totiž tendence do toho padat. To, že sepisuji své zkušenosti, ať se týkají čehokoliv, neznamená, že je mám zcela vyřešené. Vždy je to moje aktuální nastavení, se kterým stále pracuji a chci se v té oblasti zlepšovat. Protože vždy je co zlepšovat. Ale jde to i mírumilovně, bez většího nátlaku. Prostě tak, aby nám to dělalo radost a ještě nás to vnitřně uzdravovalo.

Nic není víc, než když člověk naslouchá svému tělu a svým pocitům. Tak se nemůžeme nikdy splést.


DĚKUJI
za to, že nade mnou má menstruace nezanevřela a do dnešního dne mě neopustila. Antikoncepci již několik let neberu. Trvalo dlouho, než jsem si uvědomila, že MŮJ TÝDEN je opravdu můj a že si mohu dovolit svou menstruaci přivítat s láskou, dopřát jí i sobě ten týden větší odpočinek, zpomalit ~ BÝT více ŽENOU. Vždy si s ní povídám, hladím si bříško, děkuji ji za to, že je mou součástí, při práci se snažím nestresovat. Dopřávám ji zdravá jídla, (nejen) RAW stravu, po které se obě - já i má menstruace Sofí - cítíme skvěle a žije se nám SPOLU lépe.
Čím dál více lépe... Ale stále je na čem pracovat...


hygienickepotrebyNavíc můžeme pracovat nejen na zlepšení vztahu s naší menstruací, ale i na zlepšení stavu ohledně životního prostředí.

Každý menstruační cyklus my ženy vyprodukujeme spousty a spousty odpadu. "(Ne)můžeme za to." Jak jsme již řekly, menstruace je pro nás naprosto přirozená věc, která nám dává najevo, že je naše tělo zdravé a správně funguje. Ale i přesto ~ můžeme snížit množství odpadu,
který vzniká každý měsíc u každé z nás. Jak?
Pomocí "trvanlivých" hygienických potřeb
, které se dají po řádné sterilizaci používat znova a znova!

1) Klasické vložky lze nahradit látkovými vložkami, které se po každém použití dají vyprat.
2) Místo tampónu můžeme použít menstruační houbičku, která po namočení ve vodě změkne (v duháři mám dvě "k" pardon :D) a když se uprostřed převáže kouskem obvazu, snadno se zavádí i vytahuje.
3) Další vychytávkou je menstruační kalíšek, který je ze silikonu, vytváří mírný podtlak uvnitř pochvy a nepropouští krev. Delší dobu jsem si zvykala na klasický kalíšek, ale mě osobně více vyhovuje jeho ve spodu prohnutá verze.
4) Vložky lze nahradit také super menstruačními kalhotky. (Já používám značku SNUGGS a nemohu si je vynachválit.)
Pro (nejen) uvedené pomůcky doporučuji z vlastních zkušeností e-shopy: econea.cz, biooo.cz, maluna.cz
5) Pro tělo je samozřejmě nejpřirozenější vědomá menstruace, kdy za pomocí svalů vylučujeme menstrační krev přímo do toalety, což je potřeba trénovat. Taky to občas zkouším.

Možná Ti některá z alternativ nebude zprvu vyhovovat,
ale stojí za to, nevzdat se a párkrát ji vyzkoušet. (Zkus pohledat zkušenosti na internetu.) Pokud se ani po delší době "nesžijete", nezoufej... Variant je více, jak vidíš... A víš, jak se to říká: #malazmenavelkyefekt

ZKUS pozorovat a zapisovat své jednotlivé fáze do kalendáře. Pokud nemáš DUHÁŘ nebo jiné místo, kam bys mohla psát, klidně si stáhni a vytiskni tento černobílý na A4. 
- MENSTRUACNI_KALENDAR.pdf

Může to vypadat třeba takto:

náhled


Děkuji, že jsme v tom SPOLU.

Čerpáno z uvedených zdrojů v textu a z vlastních zkušeností, které jsem sepsala do DUHÁŘE® 2021.

Postupně tu budu aktualizovat informace, které časem načerpám z dalších zdrojů a i od Vás všech,
když nás budete chtít obohatit o své poznatky a zkušenosti, protože to má smysl!
 :))
#začínámMILOVATbýtŽENOU #nikdyNeníPozdě

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení