BLOG, Strana 2

OD (ZNEU)ŽITÍ & UPŘÍMNOSTI ~ ČÁST 6.

~ To, co se uvnitř mě děje, je fakt mazec. Není aktuálně moc lidí, se kterými bych to chtěla sdílet, převládá stále pocit studu. Ale zároveň je pár výjimek, u kterých cítím, že to s nimi sdílet chci. Proto, když jsou tomu dotyční otevření, tak v následujících dnech sdílím svou zkušenost a uvědomuji si u toho víc a víc tu vnitřní pravdu, tu mou pravdu. Ať už v tu chvíli s nimi, nebo potom sama v sobě. DĚKUJU. Moc mi to pomáhá. Čím dál víc v tom totiž vidím ty sounáležitosti. Začínám nad tím uv...

OD (ZNEU)ŽITÍ & UPŘÍMNOSTI ~ ČÁST 5.

~Celý zbytek večera nechápu, co se to se mnou a ve mně děje. Jsem rozpolcená a v hlavě mi vyvstávají všelijaké skutečnosti, které si prostě nechci přiznat, protože jsou absurdní.Víte, ona totiž každá mince má dvě strany... Píše mi Iri: ,,Simi, jsi v pořádku?” Už 2 dny totiž nijak nekomunikuji a dotýká se to našeho společného projektu, na kterém už několik měsíců pracujeme. ,,Já Ti nevím Iri. Jako jo i ne. To je na delší povídání.” Asi o 15 minut později. ,,Vlastně…, nejsem v pořádku. Začalo...

OD (ZNEU)ŽITÍ & UPŘÍMNOSTI ~ ČÁST 4.

~,,Tak něco řekni!!!” Běží mi hlavou. Ale nejde to. Jsem zkoprnělá a oněmělá. Jako bych ztratila schopnost mluvit. Nemůžu říct ani slovo. Jen ležím v ještě větší křeči, než předtím. Přemýšlím: ,,Tak si to zkus alespoň užít, když už se to teď děje. Stejně se Tě pár měsíců nikdo nedotýkal. Chybí Ti dotyk, intimita. A nedělej, že neee. Pořád mluvíš o tom, jak dáváš sama sobě pozornost a lásku, ale sdílet to i s někým druhým je prostě pořád něco jiného... I přesto, že sis to takhle nepředstavoval...

OD (ZNEU)ŽITÍ & UPŘÍMNOSTI ~ ČÁST 3.

~Sedáme si naproti sobě. Chytá mě za ruce pro “napojení”. Já automaticky zavírám oči. Pak mi říká, ať si lehnu na záda. Lehám si a opět zavírám oči. Už v tuto chvíli cítím, jak celá tuhnu. Sundává mi šátek a začíná mě jím “hladit” po těle. A já se jen utápím ve svých destruktivních myšlenkách: ,,Ty vole, vždyť mě teď vidí úplně celou nahou, ale jako úplně.” Jsem v křeči. Dýchám a hlavou se mi honí: ,,Hlavně nedělej hysterku. Teprve to začalo a Ty už máš problém. Přitom pro něj je to úplně norm...

OD (ZNEU)ŽITÍ & UPŘÍMNOSTI ~ ČÁST 2.

  ~Když pak s kamarádem úsměvně a s nadsázkou sdílím svou zkušenost, že mám chiropraktika, který se víc zajímal o můj spodek, než ve finále o krk a záda, tak mi na to říká: ,,Ty vole, tak to Tě spíš znásilnil.” A já na to: ,,Ale neee, ježíš. Znásilnění vypadá úplně jinak.” ,,Navíc…, alespoň někdo se mě po takové době dotýkal, haha.” Ano, v tu chvíli se opravdu směji. Byť je můj pohled na věc spíše smutný, než vtipný. Ale mě to nedochází. Spousty věcí se snažím v životě brát s nadhledem. ...

OD (ZNEU)ŽITÍ & UPŘÍMNOSTI ~ ČÁST 1.

~V následujících řádcích bych ráda popsala svou zkušenost se zneužitím na úrovni intimity a důvěry. Čím dál s psaním jsem, tím víc jsem si vědoma, že to není čtení pro každého. A taky si uvědomuji, že sama sebe otvírám ještě víc, než kdy předtím ~ sobě i druhým. Věřím, že se najdou tací, kteří si můj příběh vyloží po svém, možná se budou na mě dívat skrz prsty. Ať. Pochopím to. Já už vím, proč to dělám. Nikdy v životě jsem nebyla K SOBĚ tak moc upřímná jako při této životní lekci, která mě ješt...

(ne)POCHOPENÍ

,,Jsi jiná”…, říkají. ,,Už nejsi tak veselá”…říkají. ,,Změnila ses, už mi nemáš, co dát. Nerozumím Ti. Tohle nedávám. Nedá se to číst.” říkají. Tzv. *sbohem* v reálném životě. *Unfollow* v tom virtuálním světě. Jsem jiná, změnila jsem se a přesto jsem to vlastně pořád já. Veselá tolik nejsem ~ teď a tady ~ protože, kdo by byl stále jen veselý, když odešel od svého životního partnera, i když nechtěl, ale cítil, že prostě musí? Kdo by byl stále veselý, když není v kontaktu s některý...

Minulost ~ (po)minula

Minulost ~ něco, co už (po)minulo.MinuLOST ~ něco, co už je ztraceno. Z anglického slova “lost” ~ ztratit.Za to přítomnost se řekne v angličtině ~ present. Současně to znamená “dar”. Přítomnost jako dar, jako nová příležitost.Vím, chce to čas.Zapomenout na minulost, nechat ji za sebou, neotáčet se a kráčet vpřed.Často v ní vázneme, protože si zvědomujeme to hezké. Připomínáme si přesně ty chvíle, které nám dělaly radost, naplňovaly nás pocitem spokojenosti... Mezitím co zapomínáme na ...

Samota jako osud?

,,Myslím, že je mi samota souzena.“ Slyšela jsem už párkrát. A teď když to nejednou pronesl člověk, na kterém mi hodně záleží, donutilo mě to, zamyslet se nad jeho myšlenkou. Já si nemyslím, že samota je něčím osudem. Dle mého názoru je samota, stejně jako jakékoliv jiné věci v životě, záležitostí volby. Je to pár let zpět, co se mě jeden chytrý muž zeptal na otázku: ,,Stále brázdíš životem sama?“ ,,Ano, stále.“ odpověděla jsem. Na to mi řekl: ,,Víš, myslím si, že jsme stvořeni k tomu, abych...

Nejen o emočním tuku, emočním jedení ~ a porozumění.

Emoční tuk, emoční jezení, záchvatovité přejídání... Tohle jsou pojmy, které jsem neznala v době, kdy mě začaly sužovat.A ráda bych hned na začátek zmínila, že se toto týká jak žen, tak mužů. Mnozí si myslí(me), že když je někdo přibratý, tlustý, obézní, je to hned znamením toho, že na sebe kašle, nestará se o sebe, nemá tendenci se hýbat, či dobře stravovat. Ale o tom to často není. Znám mnoho lidí, kteří se hýbou, zdravě jí, ale kila jim dolů nejdou. Často je tomu spíše naopak. Ačkoliv se t...

Nahoru
56 položek celkem

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení