BLOG, Strana 2

OD (ZNEU)ŽITÍ & UPŘÍMNOSTI ~ ČÁST 2.

  ~Když pak s kamarádem úsměvně a s nadsázkou sdílím svou zkušenost, že mám chiropraktika, který se víc zajímal o můj spodek, než ve finále o krk a záda, tak mi na to říká: ,,Ty vole, tak to Tě spíš znásilnil.” A já na to: ,,Ale neee, ježíš. Znásilnění vypadá úplně jinak.” ,,Navíc…, alespoň někdo se mě po takové době dotýkal, haha.” Ano, v tu chvíli se opravdu směji. Byť je můj pohled na věc spíše smutný, než vtipný. Ale mě to nedochází. Spousty věcí se snažím v životě brát s nadhledem. ...

OD (ZNEU)ŽITÍ & UPŘÍMNOSTI ~ ČÁST 1.

~V následujících řádcích bych ráda popsala svou zkušenost se zneužitím na úrovni intimity a důvěry. Čím dál s psaním jsem, tím víc jsem si vědoma, že to není čtení pro každého. A taky si uvědomuji, že sama sebe otvírám ještě víc, než kdy předtím ~ sobě i druhým. Věřím, že se najdou tací, kteří si můj příběh vyloží po svém, možná se budou na mě dívat skrz prsty. Ať. Pochopím to. Já už vím, proč to dělám. Nikdy v životě jsem nebyla K SOBĚ tak moc upřímná jako při této životní lekci, která mě ješt...

(ne)POCHOPENÍ

,,Jsi jiná”…, říkají. ,,Už nejsi tak veselá”…říkají. ,,Změnila ses, už mi nemáš, co dát. Nerozumím Ti. Tohle nedávám. Nedá se to číst.” říkají. Tzv. *sbohem* v reálném životě. *Unfollow* v tom virtuálním světě. Jsem jiná, změnila jsem se a přesto jsem to vlastně pořád já. Veselá tolik nejsem ~ teď a tady ~ protože, kdo by byl stále jen veselý, když odešel od svého životního partnera, i když nechtěl, ale cítil, že prostě musí? Kdo by byl stále veselý, když není v kontaktu s některý...

Minulost ~ (po)minula

Minulost ~ něco, co už (po)minulo.MinuLOST ~ něco, co už je ztraceno. Z anglického slova “lost” ~ ztratit.Za to přítomnost se řekne v angličtině ~ present. Současně to znamená “dar”. Přítomnost jako dar, jako nová příležitost.Vím, chce to čas.Zapomenout na minulost, nechat ji za sebou, neotáčet se a kráčet vpřed.Často v ní vázneme, protože si zvědomujeme to hezké. Připomínáme si přesně ty chvíle, které nám dělaly radost, naplňovaly nás pocitem spokojenosti... Mezitím co zapomínáme na ...

Samota jako osud?

,,Myslím, že je mi samota souzena.“ Slyšela jsem už párkrát. A teď když to nejednou pronesl člověk, na kterém mi hodně záleží, donutilo mě to, zamyslet se nad jeho myšlenkou. Já si nemyslím, že samota je něčím osudem. Dle mého názoru je samota, stejně jako jakékoliv jiné věci v životě, záležitostí volby. Je to pár let zpět, co se mě jeden chytrý muž zeptal na otázku: ,,Stále brázdíš životem sama?“ ,,Ano, stále.“ odpověděla jsem. Na to mi řekl: ,,Víš, myslím si, že jsme stvořeni k tomu, abych...

Nejen o emočním tuku, emočním jedení ~ a porozumění.

Emoční tuk, emoční jezení, záchvatovité přejídání... Tohle jsou pojmy, které jsem neznala v době, kdy mě začaly sužovat.A ráda bych hned na začátek zmínila, že se toto týká jak žen, tak mužů. Mnozí si myslí(me), že když je někdo přibratý, tlustý, obézní, je to hned znamením toho, že na sebe kašle, nestará se o sebe, nemá tendenci se hýbat, či dobře stravovat. Ale o tom to často není. Znám mnoho lidí, kteří se hýbou, zdravě jí, ale kila jim dolů nejdou. Často je tomu spíše naopak. Ačkoliv se t...

Přímost ~ jako most

(u)PŘÍM(n)OST ~ přímost ~ MOST. Upřímnost je most, který nás spojuje s druhými lidmi. Ale hlavně je to most, který spojuje nás samotné se svým nitrem. Upřímnost sám k sobě. Protože od té se to všechno odvíjí. Již v prosinci jsem psala článek na téma „Upřímnost nade vše.“ Dnes to ale vezmu z jiného úhlu. Víte, jak se říká: ,,Ve víně je pravda?“ Neplatí to jen o víně a všeobecně alkoholu, ale vlastně o čemkoliv, co nějakým způsobem ovlivňuje naši mysl a uvolňuje „zábrany“. Upřímnost. ...

Jak (ne)ŽÍT

Už jste ji viděli? Tu listinu pravidel a zásad života? Tu, o které se tak často mluví. ,,To bys ale (ne)měl. No to musíš/nesmíš. Takhle teda né/ano. Tohle prostě (ne)můžeš.“ Musíš. Nesmíš. Můžeš. Nemůžeš. Měl bys. Neměl bys. Říká kdo? V poslední době jsem došla k uvědomění, že nikdo a nic nemá právo nám říkat, co je správný a co ne. Vždy jsem zastávala v životě roli té „hodné holčičky“, která poslouchá a dodržuje všechna pravidla. Víte, ty z té listiny pravidel a zásad. A jakým „zklamáním“ p...

Pocity vs. rozum

Pocity. City. Ty.Proč jsou v dnešní době tak často opomíjené? Ty i Tvé pocity? Proč jsou tak často potlačované rozumem? Proč se máme stále chovat rozumně? ,,Je a bude to tak lepší…“ slýchám. Ono je to hlavně jednodušší. Je jednodušší udělat to, co se nám i našemu okolí jeví jako správné.Protože rozebrat své pocity a sebe, chce odvahu. A ještě větší odvahu chce, ty pocity poslechnout a následovat. Často to totiž znamená otevřít se něčemu, co neznáme. Něčemu, co nám nahání husí kůži při pomyš...

To správný tempo...

Jak poznáš, že máš správný životní tempo? Tím správným myslím to TVOJE tempo. Ne jeho. Ne její. Jejich. Ne to, který ti vnucuje okolí. TVOJE! Snažíš se ho najít, ale moc to nejde. Buď seš moc rychlá anebo moc pomalá.  Ani jedno Ti dlouhodobě nedělá dobře, to už víš. Cesta bude někde mezi. A taky teda nebude pořád stejná, protože jsi prostě ŽENA! Jednou HAJP a jednou SLOU, to už taky víš. Nejvíc Tě ale děsí pocit, že Tě nikdo nepochopí. Že Tě nebudou chtít chápat. Protože jsi chaot...

Nahoru
60 položek celkem

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení