Samota jako osud?

samota_,,Myslím, že je mi samota souzena.“ Slyšela jsem už párkrát.
A teď když to nejednou pronesl člověk, na kterém mi hodně záleží,
donutilo mě to, zamyslet se nad jeho myšlenkou.

Já si nemyslím, že samota je něčím osudem.
Dle mého názoru je samota, stejně jako jakékoliv jiné věci v životě, záležitostí volby.

Je to pár let zpět, co se mě jeden chytrý muž zeptal na otázku:
,,Stále brázdíš životem sama?“
,,Ano, stále.“ odpověděla jsem.
Na to mi řekl:
,,Víš, myslím si, že jsme stvořeni k tomu,
abychom sdíleli život v páru. Né v samotě.“

Sdílím jeho názor.
Vždyť tomu tak bylo od prvopočátku.
Na světě nebyl Adam nebo Eva.
Byli Adam & Eva. Jako pár.

Je nám dáno najít si partnera.
Možná nebude hned ten první, tím pravým až do konce života,
ale bude ten pravý teď a tady ~ v tuto chvíli.
Protože nám má v životě něco předat, něco nás naučit a pak odejít.


A není to jen o partnerech milostných, celkově je nám dáno, život prožít ve vztazích.
Od toho na tomto světě jsme. Protože ve vztazích se nejvíce učíme.

Ačkoliv se to na první pohled možná nezdá…
Být sám je mnohem jednodušší, než sdílet život s někým dalším.
A proto se to často stává volbou, poté co se mnozí během života nejednou zklamou.

bytsam

Ztrácíme víru, naději i odvahu znovu a znovu čelit té ztrátě, té bolesti…
Není snadné vždy vše vykomunikovat tak, abychom spolu fungovali v souladu.
Těžší je to o to víc, pokud jsme dva výraznými protiklady.
Je to těžké, ale ne nemožné. Chce to hlavně dělat kroky k sobě.
Navíc, jak se říká: „Protiklady se přitahují“ ~ tudíž, když si jdeme naproti,
rozdílné polarity nás stejně nakonec přitáhnou k sobě. Pokud chceme ~ oba.

Je nám dáno být SPOLU ~ pokud chceme.
Stejně jako máme dvě oči, dvě uši, dvě ruce, nohy, plíce, i ty dírky v nose…,
které k nám patří… Tak i ten „pravý“ partner k nám patří.

,,Vždyť i ty svíčky jsou dvě.“ Pronáším při pohledu do tmy na dva plápolající plamínky na skleněném stole.
Plápolají stejně jako ta naše dvě hořící srdce, čekající na to, až se setkají.
Srdce máme totiž každý jen jedno, abychom mohli k sobě najít do páru to druhé.
Stejně jako rty a pohlavní orgány, které čekají na spojení a splynutí s tím „pravým“ partnerem.

Samota jako osud?
Samota je volba.
Stejně jako s někým být, ŽÍT.

Nikdy nejsme sami.


Lavistrea

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení