JAZYKEM LÁSKY ~ K SOBĚ

LáskaTohle (jako kterékoliv jiné) téma se samozřejmě odvíjí od komunikace, od upřímnosti k sobě i k druhému.
Když totiž víme, co chceme a potřebujeme my, abychom se cítili naplnění, je pak mnohem jednodušší se o to podělit s druhými lidmi.
Není to jen o partnerství. Je to i o přátelství a rodinných vztazích. Vlastně všeobecně o veškerých vztazích v životě.

Když totiž víme my i naši blízcí, že naším primárním jazykem lásky jsou například SLOVA, budou nám dávat přirozeně najevo svou lásku a úctu ve slovech.
,,Ty jsi skvělá kamarádka, vždy mě vyslechneš, jsi tu pro mě, cítím se s Tebou v bezpečí, děkuju.“
,,Mami, mám Tě moc ráda.“
,,Lásko, miláčku, jsem tak rád, že Tě mám.“

Když jsou naším primárním jazykem DOTEKY (těch je nás tu většina), tak se cítíme milovaní například při objímání od přátel, rodiny.
Nebo když zažíváme intimní chvíle s partnerem (nemusí to hned znamenat pohlavní styk). Jde třeba o mazlení při koukání na film, pohlazení a pusu před spaním nebo při probuzení. A pak samozřejmě i jiné fyzické „aktivity“. Já vím, my víme, že? :)

Když potřebujeme hlavně POZORNOST, je pro nás důležité, aby kdokoliv z našich blízkých vnímal a naslouchal tomu, co říkáme. Aby nekoukal do mobilu, když se mu svěřujeme. Aby nehlídal čas na hodinkách a nedával nám najevo, že ho zdržujeme. Potřebujeme cítit, že je TEĎ a TADY s námi.

GESTA - partner za nás umyje nádobí, vyzvedne dítě ze školky, když zrovna nestíháme. Nebo opraví světlo doma sám od sebe, aby vše fungovalo, a aby nám život ulehčil a zpříjemnil. DARY nemusí být hned luxusní dovolená, nebo drahá kabelka…, i když? Haha. Někdy prostě stačí, když si na Tebe vzpomene partner, kamarádka, taťka v sámošce a koupí Ti Tvůj oblíbený kitkat. A nebo květinu, jen tak pro radost.

Přičemž se dostáváme k tomu hlavnímu, přesně jako jste mi psali ~ nedokážete si vybrat pouze jeden primární jazyk, chcete všechny - my CHCEME a POTŘEBUJEME všechny tyto jazyky lásky. Potřebujeme je přijímat i dávat. Jen každý v jiné míře a záleží i od koho a komu.
Neznám člověka, kterému by neudělal radost malý dáreček. Neznám člověka, který by nechtěl slyšet ~ díky, že jsi.
Znám jen ty, kteří to neumí přijímat. Bojí se třeba doteků, blízkého kontaktu, neradi se svěřují a otvírají, necítí se v bezpečí. Ale i tohle všechno je jen známkou toho, že jsme zažili něco traumatizujícího a bojíme se, že nám někdo ublíží ~ že nás ten dotyčný „neuslyší“, odmítne. Zažíváme to všichni a i na to je třeba se podívat. Což mě opět vede k odkázání na terapeuty.

MOJE ZKUŠENOST:
Pro mě vždy byly primární doteky (,ale chci všechno samozřejmě), když mi ve vztahu chyběla láska v podobě intimity, objetí, pohlazení, ale i POCHOPENÍ a naslouchání v rámci mé situace ~ dovedlo mě to až k tomu, že jsem byla nevěrná. Podvedla jsem partnera s člověkem, který mi dával nejen to naplňující objetí, ale slyšel mě, viděl mě, byl pro mě ve chvílích, kdy můj partner “nemohl” a pak se to zvrhlo. Byla to pro mě lekce jako blázen, ze které těžím už několik let. Lekce ~ komunikovat, mluvit o svých pocitech a vnímat i tu druhou stranu.
A pokud to i tak nefunguje, možná je čas začít pracovat více se sebou? Možná zasvětit do vztahu nějakého poradce? No a nebo člověk někdy odejde…

Já v knize @duhamehozivota odešla, nešlo to pro mě v tu chvíli jinak. Byla jsem vyšťavená jako pomeranč. A mohla jsem si za to sama. Někdy je to prostě „složitější“, když je protějšek nemocný a má rakovinu. To já zpětně vnímám jako zkušenost, kdy jsem nebyla schopná to zvládnout sama. A měla jsem požádat o pomoc. Ale i tak jsem si v to našla tehdy svou cestu ~ začala jsem více "milovat" sama sebe. (To jsem tehdy ještě pořádně nevěděla, co to znamená "sebeláska".) Nabrala jsem síly, pochopila a osud nás tehdy po pár měsících opět spojil. :) Do té doby, než přišla smrt. A zpětně musím říct ~ DĚKUJU za vše. Protože jsem se hodně (na)učila a pochopila. :)

Každopádně tahle uvědomění a aplikace jazyků lásky do života a veškerých vztahů může být jednou z věcí, která doslova zachrání nejen partnerství. Nesmíme zapomínat na to, že všechny tyhle věci musíme dopřávat hlavně my sami sobě. Protože partner, ani přátelé, nebo rodina nám nemohou nahradit sebelásku. Oni ji mohou pouze posilovat. :)

Knihu 5 jazyků lásky jsem popravdě nikdy nečetla, vždy jsem si projela jen články a testy na internetu a celé to pochopila po svém ~ tak jak to teď interpretuji já a snažím se to i aplikovat v životě. Jo, ono přečíst a zjistit je jedna věc, ale pak to v tom reálném životě i žít je věc druhá, že?
Jenže to nejde bez pochopení nás a druhých. Jen tehdy můžeme totiž hledat a nacházet cestu, jak to všechno vybalancovat tak, aby to neubližovalo nikomu ze zúčastněných.

Článek, kde se dočtete více + je dole test na jazyky lásky: https://www.womanonly.cz/5-jazyku-lasky-jakym-mluvite-vy-otestujte-se/

Další jiný druh testu: http://3pe.cz/download/5_jazyku_lasky_TEST.pdf

A jak to máte Vy? :)

Chceš si přečíst mé myšlenky a trable při hledání sama sebe vedle člověka, který byl nemocný? O rozchodu, pochopení, znovushledání do chvíle, než nás rozdělila smrt? Já si díky tomu začala vážit života mnohem víc, než kdy předtím. Možná Tě to taky nakopne? Ne. Určitě Tě to nakopne. Vím to. :)

CHCI!

S vděčností
Simi Lavistrea

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení